Dětský internetový a kamenný obchod v Praze

ROZDĚLENÍ DĚTSKÉHO VĚKU

ROZDĚLENÍ DĚTSKÉHO VĚKU

Periodizace dětského věku
prenatální období (nitroděložní, intrauterinní) – 40 týdnů (= 280 dní):
embryo (zárodek) – prvních 8 týdnů;
fetus (plod) – od 9. týdne do narození;
postnatální období:
novorozenec – od narození do 28. dne života (trvá 28 dní);
kojenec – od 29. dne do dne prvních narozenin (trvá 11 měsíců);
batole – 2. až 3. rok života (trvá 2 roky);
předškolák – 4. až 6. rok života (trvá 3 roky);
školák – od 7. roku života;
dospívající – období mezi počátkem dospívání a dospělostí.[1]

NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ

od narození do ukončeného 28. dne;
- období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky;
- nejvyšší mortalita z celého dětství;
- období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil lékařský obor neonatologie

Charakteristika novorozeneckého období

  • behaviorální stavy dle Brazeltona: hluboký spánek, lehký spánek (REM fáze spánku), dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním), klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč;
  • spánek je zatím málo konsolidovaný (je rozdrobený do většího počtu časových úseků), trvá kolem 20 hodin denně;
  • přítomny novorozenecké (nepodmíněné) reflexy: pátrací a sací reflex umožňující příjem potravy, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové, polohové, atd.;
  • rozvinuty smyslové funkce:
    sluch – dobře rozvinutý, dává přednost zvukům řeči, preferuje ženský hlas o vyšších frekvencích; čerstvě narozené dítě pravděpodobně poznává a preferuje hlas své matky proti hlasu cizí ženy, hlas svého otce rozeznává až o něco později;
    čich – umožňuje orientaci v prostředí; odvrací se od nepříjemných pachů a reaguje pozitivně na příjemné vůně; v jednom týdnu věku rozliší kojené dítě vůni prsní bradavky své matky;
    chuť – dává přednost sladké chuti, vyhýbá se chuti hořké či jinak nepříjemné; má více chuťových pohárků než dospělí;
    zrak – sítnice je dobře rozvinutá, ale vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost; zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400), ostrosti vidění dospělého dosáhne až kolem 1 roku věku; fixace a sledování v zorném poli se objevují do 2 měsíců věku; optimální vzdálenost pro akomodaci oka je 20–25 cm; preferuje lidskou tvář (a všechny obrazce, které jej připomínají) před geometrickými obrazci, upřednostňuje pohybující se předměty, jasné barvy a barevné kontrasty; častý je strabismus, který obvykle mizí do 3 měsíců věku (při přetrvávání se doporučuje oftalmologické vyšetření);
    hmat – pozitivně reaguje na teplo a taktilní uklidňování; sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství;
  • v bdělém stavu zaujímá obvykle asymetrické postavení končetin podmíněné převahou podkorových oblastí nad nezralou mozkovou kůrou (tonický šíjový reflex neboli šermířský reflex, tzn. hlava je otočena do strany a končetiny ve směru pohledu jsou v extenzi, zatímco na opačné straně jsou v semiflexi);
  • pěsti má většinou zaťaté, nepřipravené pro aktivní úchop;
  • schopen učit se, schopen jednoduchých myšlenkových pochodů, ale má krátký a prchavý stav bdění s nutností pravidelného a častého opakování situací učení a sociální zkušenosti;
  • křik je diferencovaný – analýza zvukového spektra ukázala rozdíly např. mezi křikem bezprostředně po porodu, křikem z hladu a křikem z bolesti;
  • schopen napodobovat jednoduché mimické výrazy (otevření a zavření očí a úst, vystrčení jazyka, ale i jednoduchou vokalizaci);
  • schopen poznat mateřský jazyk od cizího (na rozdíl od dospělých rozlišuje jemné rozdíly v časových vztazích hlásek obsažených v lidských jazycích) – novorozenec (ve věku 2 týdnů) je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou dosud slýchal

KOJENECKÉ OBDOBÍ

začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte (trvá 11 měsíců);
- období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje;
- symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem kolem jednoho roku věku;
- z hlediska morbidity a mortality je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím)

Charakteristika novorozeneckého období

  • behaviorální stavy dle Brazeltona: hluboký spánek, lehký spánek (REM fáze spánku), dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním), klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč;
  • spánek je zatím málo konsolidovaný (je rozdrobený do většího počtu časových úseků), trvá kolem 20 hodin denně;
  • přítomny novorozenecké (nepodmíněné) reflexy: pátrací a sací reflex umožňující příjem potravy, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové, polohové, atd.;
  • rozvinuty smyslové funkce:
    sluch – dobře rozvinutý, dává přednost zvukům řeči, preferuje ženský hlas o vyšších frekvencích; čerstvě narozené dítě pravděpodobně poznává a preferuje hlas své matky proti hlasu cizí ženy, hlas svého otce rozeznává až o něco později;
    čich – umožňuje orientaci v prostředí; odvrací se od nepříjemných pachů a reaguje pozitivně na příjemné vůně; v jednom týdnu věku rozliší kojené dítě vůni prsní bradavky své matky;
    chuť – dává přednost sladké chuti, vyhýbá se chuti hořké či jinak nepříjemné; má více chuťových pohárků než dospělí;
    zrak – sítnice je dobře rozvinutá, ale vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost; zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400), ostrosti vidění dospělého dosáhne až kolem 1 roku věku; fixace a sledování v zorném poli se objevují do 2 měsíců věku; optimální vzdálenost pro akomodaci oka je 20–25 cm; preferuje lidskou tvář (a všechny obrazce, které jej připomínají) před geometrickými obrazci, upřednostňuje pohybující se předměty, jasné barvy a barevné kontrasty; častý je strabismus, který obvykle mizí do 3 měsíců věku (při přetrvávání se doporučuje oftalmologické vyšetření);
    hmat – pozitivně reaguje na teplo a taktilní uklidňování; sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství;
  • v bdělém stavu zaujímá obvykle asymetrické postavení končetin podmíněné převahou podkorových oblastí nad nezralou mozkovou kůrou (tonický šíjový reflex neboli šermířský reflex, tzn. hlava je otočena do strany a končetiny ve směru pohledu jsou v extenzi, zatímco na opačné straně jsou v semiflexi);
  • pěsti má většinou zaťaté, nepřipravené pro aktivní úchop;
  • schopen učit se, schopen jednoduchých myšlenkových pochodů, ale má krátký a prchavý stav bdění s nutností pravidelného a častého opakování situací učení a sociální zkušenosti;
  • křik je diferencovaný – analýza zvukového spektra ukázala rozdíly např. mezi křikem bezprostředně po porodu, křikem z hladu a křikem z bolesti;
  • schopen napodobovat jednoduché mimické výrazy (otevření a zavření očí a úst, vystrčení jazyka, ale i jednoduchou vokalizaci);
  • schopen poznat mateřský jazyk od cizího (na rozdíl od dospělých rozlišuje jemné rozdíly v časových vztazích hlásek obsažených v lidských jazycích) – novorozenec (ve věku 2 týdnů) je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou dosud slýchal

 Vývoj řeči

  • do 2 měsíců – nonverbální fáze;
  • od 2 měsíců – vokální hra (mezi matkou a dítětem);
  • 3 měsíce – žvatlání; samohlásky a, u,e;
  • 7 měsíců – napodobování zvuků řeči ;
  • 8 měsíců – slabiky da, ba, ka;
  • 10 měsíců – „táta“ nebo „máma“ neadresně;
  • 10. až 11. měsíců – krátké „větičky“, které nemají konkrétní význam, ale mají jednoznačnou formu sdělení, otázky či rozkazu (rytmem a melodií řeči); kolem 1 roku má tento žargon charakter dlouhých „promluv“, při kterých jde jen výjimečně zachytit zřetelné slovo;
  • 12 měsíců – vlastní řeč (žargon), které rozumí jen rodiče – napodobuje fyzikální zvuky, hlasy zvířat nebo lidských výkřiků; artikuluje jasně jedno další slovo kromě „máma“ a „táta“;
  • porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – prvním slovům rozumí v 9 měsících

Psychosociální vývoj v 1. roce života

  • pláč je hlavním prostředkem komunikace v prvních týdnech života;
  • čas strávený pláčem v prvních 2–3 měsících života narůstá spolu s tím, jak se zkracuje celková denní doba spánku;
  • po 12 týdnech věku pláče ubývá, protože se dítě učí reagovat jinak – úsměvem, dotykem, dumláním;
  • průměrná doba spánku v prvním roce života (1 týden...1 měsíc...1 rok věku): 16...15...14 hodin, z toho přes den 8...7...3 hodiny;
  • kojenec vnímá realitu jako ekvivalent svého bezprostředního okolí; kojenec dokáže sledovat dráhu předmětu v zorném poli, ale v prvním půlroce pro něj předmět přestává existovat, jakmile opustí zorné pole; až mezi 9.–12. měsícem začíná chápat trvalost předmětů;
  • pro 3.–6. měsíc jsou typické jednoduché hry, kdy dítě a rodič střídají chvilky vizuálního kontaktu s chvilkami odvrácení tváře – představují časný stupeň napodobování;
  • komplikovanější hry (např. hra na schovávanou) se objevují kolem 9. měsíce; vyjádření radosti nad tváří, která zmizela a zase se objevila vyjadřuje pochopení trvalosti předmětu;
  • mezi 8 a 9 měsíci přichází strach z odloučení a obava z neznámých lidí, tzv. separační úzkost – dítě reaguje na cizí lidi pláčem, je to výrazem rozpoznání rozdílu mezi matčinou přítomností a nepřítomností (dítě si umí vyvolat obraz její přítomnosti, uvědomí si rozdíl, znejistí a začne se bát); tyto projevy vrcholí v období 15 měsíců a mizejí kolem 2 let věku
  • vychází z jednoduchých reflexních stereotypů (schémat) a doplňuje je vlastními zkušenostmi
  • dítě uspokojuje své potřeby prostřednictvím úst
  • obdobím primární důvěry či nedůvěry
  • 1. měsíc života – období normální (primárního) autismu –dítě převážně spí, uspokojuje své potřeby, nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí;
  • 2. až 4. měsíc – stadium symbiózy s matkou – matka uspokojuje všechny potřeby dítěte; vytváří se vzájemná trvalá pouta; rodiče se učí vnímat a rozpoznávat projevy svého dítěte; rozvíjí se vzájemná citová interakce; dítě neodlišuje sebe od své matky, ale začíná odlišovat okolí;
  • 4. měsíc až 3 roky – období separace – individuace:
    4. až 10. měsíc – subfáze diferenciace – dítě odlišuje svou matku od ostatních lidí; prozkoumává okolí, vlastní tělo i tělo matky; koncem tohoto období se projevuje separační úzkost;
    10. až 16. měsíc – subfáze procvičování – dítě se začíná aktivně vzdalovat od matky, ale vždy se k ní opět vrací, aby získalo jistotu a emoční zklidnění, čímž upevňuje svůj vztah k matce; nucená separace v tomto období může způsobit stagnaci nebo dokonce regresi ve vývoji dítěte;
    16. až 25. měsíc – subfáze znovusblížení neboli fáze navazování sociálních vztahů;
    25. až 36. měsíc – subfáze individuace nebo stálosti objektu

dle www.wikiskripta.eu